JABLUNKOV JACKI se ve čtvrtek proměnilo v kouzelné místo plné tepla, slunce a vůně moře. Konala se tam další cestovatelská přednáška – tentokrát se cestovalo po stopách Freddiho Mecuryho. O své cestě do Afriky – Zanzibaru vyprávěli manželé Kantorovi.
„Manžel je klikař, protože má mne, bude klikat, čili obsluhovat počítač, já budu vyprávět o naší cestě, kterou manžel doplní vtipnými poznámkami,” všechny přítomné přivítala Hana Kantorová a hned na začátku vysvětlila role.
Účastníci přednášky se dozvěděli, že manželé na Zanzibar odletěli až na podruhé, protože řádný odlet jim skomplikoval PCR test, který dorazil až o půl hodiny později než měl. Bez platného negativního testu je do letadla nepustili. I když letadlo ještě stálo na letištní ploše a Kantorovi měli v ruce – v mobilu platný test, bohužel je už neodbavili. Rychle přebukovali hotel, letenky, vrátili se domu. Za čtyři dny směr Vídeň vyjeli znovu, tentokrát platné certifikáty – negativní PCR test – měli nejen v mobilu, ale v papírově podobě, kdyby náhodou wifina nebyla funkční.
Na místo dorazili už bez větších komplikací.
„Když jsme vystoupili z letadla, udeřilo na nás obrovské horko, hned jsem si v duchu, potichu, abych manželku nazarmoutil, říkal, to šílené teplo nemůžu těch 10 dní vydržet. Ale statečně jsem se s ním pral. Aklimatizace proběhla poměrně rychle, dárkem byl nezapomenutelný pobyt, nezapomenutelné zážitky, které nám těch deset dnů přinesly,” doplnil Hančino vyprávění manžel Pavel Kantor, ředitel Základní školy v Jablunkově.
Co všechno viděli a navštívili?
„Hned první den pobytu jsme absolvovali zajímavý výlet. Po snídani, kdy nám servírovali vajíčka na jakýkoliv způsob, lodičkou jsme objeli ostrov, cestou jsme potápěli s „Wild dolphins“. Neskutečný zážitek. Skoro byli na dotek. Potkali jsme asi 3 rodinky s „baby dolphins“. Už chápu, proč si Bill Gates koupil zrovna Mnembu. Šnorchlování mezi nespočitatelnými barvami a tvary rybek, plžů, mlžů, korálů a další překrásné podmořské fauny a flóry bylo k nezaplacení. Spálili jsme trochu tělíčka na koupačce Pisčina (písečná duna ve svahilštině). Oběd proběhl formou open air. Servírovali nám mořské proteiny na různý způsob. Po vydatném obědě jsme krmili a plavali s vodními želvami. Snažili se kousat i do nás, ještěže nemají zuby. Cestou zpět prohlídka jedné z nejkrásnějších pláží ostrova Kendwa. Koupačka a rychle pryč,” seznámila učastníky besedy se svým pobytem v Africe Kantorová.
Jako správní kantoři navštívili i místní školu.
„Po bouřkové noci bez elektřiny (tudíž i bez klimy na pokoji), po vydatné snídani – vajíčka na další způsob, jsme vyrazili na návštěvu místní školy, kde na nás už čekal zástupce – angličtinář. Představuje nám dětmi vytvořenou státní vlajku z barevných plastových lahví (černá-barva pleti, modrá-moře, žlutá- minerální bohatství, zelená-vegetace). Provedl nás od nejmenších 5ti letých (pre-primary) až po ty nejstarší, 14ti leté, celkem 300 dětí „primary“. Všechny skupiny nás přivítaly krátkým programem. Zjišťujeme, co by škola potřebovala a bereme si kontakt,” pokračuje Kantorová.
Hana Kantorová zajímavě vyprávěla o všech místech, které v průběhu těch deseti dnů navštívili, Pavel Kantor vše doplnil o vtipné příhody. Přítomní tak alespoň virtuálně mohli zavítat na ostrov Zanzibar. Nechyběly soutěže o ceny, nakonec si všichni své nabyté vědomosti ověřili v soutěži Kahoot.
„Devadesát minut uteklo jako voda, a to bychom tam mohli být minimálně jednou tolik. Bylo to vtipné, poučné, zajímavé, prostě fajn,” zhodnotili přednášku ti, kteří do JACKi dorazili.
Kdo přišel, určitě nelitoval.
Komentáře
