ČESKÝ TĚŠÍN Jedním z nejstarších hokejistů nastupujících v amatérských soutěžích, je 60letý útočník Hrádku Bronislav Gorný. V letošní sezoně se k hokeji vrátil po několikaleté pauze.
Patříte do generace, která začínala s ledním hokejem na rybníce. Vztahuje se to i na vás?
Ano, odmalička jsem hrával s dalšími kluky za Suszynku (lokalita Hrádku – pozn. red.). Závodně jsem hokej nehrál nikdy.
Čím jste byl, obráncem nebo útočníkem?
Bylo třeba hlavně dávat góly, takže vždycky jsem hrál dopředu.
Jak dlouho hrajete za Hrádek?
Asi před dvaceti lety jsme hrávali Třineckou hokejovou ligu. Za Hrádek jsem nastupoval i v BAHL.
Měl jste delší pauzu, je to pravda?
Ano. Dá se říct, že jsem měl takovou reprezentační přestávku, odpočíval jsem pět let. Řekl jsem si, že to přenechám mladým, ale nemohl jsem se na to dívat.
Hokej vám scházel?
Ano. V neděli jsem si sice chodil jen tak zahrát s klukama, ale táhlo mě to i k takové, řekněme, rychlejší hře.
Přestože je vám šedesát, na ledě stíháte. Jak se cítíte mezi o jednu generaci mladšími spoluhráči?
Výborně! Ti mladí jsou takovým elixírem. V podstatě mi ani není šedesát, ale čtyřicet. Chci kluky podpořit psychicky. Ti čtyřicátníci to už chtějí balit, takže já jim chci ukázat, že ještě mají dvacet let čas. I proto tady jsem, aby se snažili.
Po základní části skončil Hrádek druhý. Co na to říkáte?
Bylo to docela v klidu, žádné přehnané vyhecování. Chtěli jsme zůstat na předních příčkách, což se nám podařilo, takže můžeme být spokojení.
Říká se, že play-off je nová soutěž.
Když nevyhrajeme, nic se nestane, je to pořád jen sport. Proč bychom ale měli být třetí, nebo druzí, když můžeme skončit první? Na vítěze se nezapomíná, na druhého nebo třetího si nikdo nepamatuje. Půjdeme si proto za vítězstvím.
Komentáře
