PÍSEK Téměř v každé zahrádce a louce kvete a místy tvoří žluté koberce. Jde o smetanku lékařskou, která je některými lidmi v „ okrasném“ trávníku považovaná za plevel. Jiní si ji nemohou vynachválit jako skvělou léčivku s všestranným využitím.
Má opravdu blahodárné účinky na náš organismus. Příznivě působí na trávící potíže, infekce močového traktu, jaterní a žlučníkové problémy. Cukrovkáři by měli denně sníst deset a více stvolů po celý čas, kdy pampeliška kvete.
Lidé stále, kteří cítí únavu a jsou ochablí, měli by absolvovat čtrnáctidenní kúru s čerstvými stvoly pampelišky. Budou překvapeni vynikajícím účinkem.
Pampeliška však pomáhá i při jiných chorobách. Odstraňuje svrbění kůže, lišeje a vyrážky, vylepšuje žaludeční šťávy a pročišťuje žaludek od všelijakých usazených látek.
Čerstvé stvoly mohou bezbolestně rozpustit žlučníkové kameny, regulují činnost jater a žlučníku.
Pampeliška obsahuje kromě minerálních solí i léčivé látky, které jsou důležité při léčení chorob látkové výměny. Pro své krev pročišťující účinky pomáhá při dně a revmatismu.
Využívat tuto rostlinu můžeme prakticky celoročně, protože sbíráme kořeny, listy, pupeny a květy. Divili byste se, co vše se dá z této byliny udělat.
Začneme od kořene ten se sbírá od podzimu do časného jara. Jíme ho syrový, nebo popíjíme v podobě čaje, či kávy. V kořenu pampelišky je až 40 procent inulinu.
Na jaře v tuto dobu sbíráme listy, pupeny a květy. Pupeny děláme na styl kapary, nasbírané napěchujeme do sklenic, zalijeme je osolenou vodou a pět dnů necháme prokvasit. Následně když klesnou ke dnu, vodu vylijeme a pupeny zalijeme olejem. Uložíme do chladného místa a máme do zásoby na zimu.
Z listů se dělá skvělý jarní salát. Listy, stvoly, pupeny a květy se mohou jíst přímo v terénu na výletě, nebo při práci na zahrádce.
Příprava sirupu z květů
Do jednoho litru studené vody nasypeme dvě vrchovaté dvoj hrsti květů a pomalu zahřejeme do varu. Necháme vzkypět, hrnec odstavíme a necháme stát přes noc. Druhý den šťávu scedíme přes síto, necháme odkapat a květy dobře rukou vymačkáme. Do šťávy přidáme jeden kilogram přírodního cukru, půlku citrónu nakrájeného na plátky (když je citrón ošetřený chemikálií, použijeme ho bez kůry). Více citrónu se nedává, bylo by to kyselé.
Slabě ohříváme tak, aby se tekutina odpařovala bez vaření. Sirup se nechá jednou, či dvakrát vychladnout, a tak zjistíme správnou hustotu. Nesmí být hodně hustý, protože by po delším skladování krystalizoval.
Nesmí být ale ani řídký, po krátkém čase by začal kvasit. Musí to být správný, hustě se táhnoucí sirup, který výborně chutná. Tato cenná, léčivá rostlina má v lidovém léčitelství významné místo.
Mojiczkóm sie też mówi pastyrsko zielina, bo jich dziecka jodały przi pasiyniu.
Jeśli nimocie zieliniorski ksiónżki, tóż internet je pełny receptów, tam sie każdy gdo mo chynć zbirać dary przirody może inspirować.
W Goroliji se robi do teraz aji tzw. Mojiczkowy syrup, wino a nikierzi żynóm mojiczki rułkami, potym pijóm mojiczkowice. Wiycie, jaki to je procne nazbiyrać kwiotek do całej beczki :,-)
Pozdrowio Awatar.
Komentáře
