JABLUNKOV Ve čtvrtek 10. března se v Jablunkovském informačním centru konala beseda s Ewou Szczerbovou, známou jako Jewka Trzynczanka. Námětem setkání byla kniha „Jako sie tyn żiwot zmiynio“.
V průběhu setkání se autorka rozpovídala o tom, kde bere inspiraci pro své texty.
„Możne sie wóm bedzie zdać, że ty moje opowiadania nie sóm prawdziwe, że sie nimógły wydarzić, ale wiynkszość przigód żech sama zażiła albo mi ich kierysi powykłodoł, sóm to autentyczne wydarzynia,“ sdělila Ewa Szczerbová.
O čem povídky jsou?
Povídky či fejetony jsou, řekněme, dokumentem, který ilustruje život v našem regionu. Jejich autorka je skvělou pozorovatelkou společenských změn, hodnot, zvyků. Všímá si například toho, že lidé jsou lhostejní k tomu, co se jich bezprostředně netýká, pozoruje, že se rozpadají rodinné, ale i sousedské vztahy, vytrácí se úcta ke starším. Kdysi si sousedé na vesnici hodně pomáhali, žili víc spolu, teď mají své domy obehnané vysokým plotem s nápisem soukromý majetek. Čtenář se dozví, jak a s čím si děti kdysi hrály, jak se lidé léčili, jak trávili dlouhé zimní večery, jak slavili různé svátky.
I když kniha často zachycuje nelehká témata, vše je zpracováno humorně, čtenář se u čtení pobaví.
„Nimiałach lahki żiwot, ale nie chcym sie spotykać z ludziami, kierym sie fórt cosi nie podobo, kierzi fórt mamrzóm a na cosik narzykajóm. Dyć tyn żiwot je taki krótki, tak sie raczyj chcym spotykać z tymi, z kierymi sie mogym zaśmioć,“ přiznala Ewa Szczerbová. Zároveň dodala, že pokud se jedná o naše autentické nářečí – po naszymu – měli bychom pamatovat na to, že je naším dědictvím a vážit si ho.
Besedy se zúčastnila i Irena Cichá, která se na knize podílela. Pubikac je obohacena ilustracemi Otmara Kantora. Dvojjazyčný úvod napsal etnograf prof. Karol Daniel Kadłubiec.
Komentáře
