REGION Policisté vykázali v loňském roce z domova na Frýdecko-Místecku 12 agresorů. V kraji to bylo dohromady 117 lidí. Většina domácího násilí se odehrála v rodinách s dětmi a nevyhýbá se ani vesnicím.
„Za posledních deset let náleží Frýdeckomístecku druhá pomyslná statistická příčka v kraji, což při meziročním srovnání znamená výrazný nárůst vykázaných,“ uvedla mluvčí krajské policie Dagmar Holčáková.
Bohužel ani našemu regionu s převážně vesnických charakterem se domácí násilí nevyhýbá. Před pár lety jen během jednoho roku na Jablunkovsku a Třinecku vykazovali z domova šest násilníků, jedním z nich byla žena.
Stále je spousta nešťastníků, většinou jde o ženy, kteří si s tím, že je doma manžel nebo přítel mlátí, vydírá a podobně, nevědí rady. Například bydlí na vesnicích, kde je všichni znají a za svůj neblahý osud se stydí. Neseberou ani odvahu k tomu, nechat tyrana vykázat.
„V devětadevadesáti procentech za jejich trápení může alkohol, to znamená opilý spolubydlící. Letos se už k nám na stanici dostavilo pět žen, které doma trpí od partnera a se svou situací si nevědí rady. Byly zoufalé a měly strach. Pocházejí z malých obcí, čili s nimi hovoříme anonymně. Vyslechneme je, popíšeme jim možnosti a poradíme, kam se obrátit pro pomoc. Máme kontakty na odborníky v Třinci,“ řekl tehdy velitel jablunkovské městské policie Pavel Kufa.
Podle velitele jablunkovské policie Marka Sikory, který dříve působil u třinecké policie, mělo a má město tento problém dobře podchyceno. „Zdejší policisté byli dobře proškoleni o čemž svědčí i fakt, že hned po zavedení zákona o vykázání jsme měli v Třinci za rok dvacet případů, kdy museli násilníci opustit domov, zatímco za celý okres Frýdek-Místek jich bylo čtyřiadvacet,“ sdělil Sikora.
V kraji se vloni zvýšil počet dětí, žijících v domácnostech, ze kterých se vykazovalo. Jednalo se o 124 dětí (v roce 2016 to bylo 64 dětí, 2015 – 66 dětí a 2014 – 84 dětí).
Nejčastěji vykazovali policisté v nejkratším měsíci roku – v únoru – téměř každý druhý den, nejméně v létě.
Oběti domácího násilí čelí jak verbálním, tak fyzickým atakům s rozličnými následky. Násilníci používají zbraně (či vyhrožují jejich užitím) v 21 případech. Nůž figuroval 13krát, ale agresoři neváhají k atakům vzít také křeslo, skleněný stůl, láhev, francouzskou hůl či poštvou zvíře. Agrese v případech domácího násilí se zvýšila.
K případům domácího násilí dochází nejčastěji ve vztazích druh – družka či přítel – přítelkyně (27 kauz), mezi manželi (14 případů). Pět případů vykázání bylo registrováno ve vztazích syn – rodiče a pět mezi prarodiči a vnukem. Rekordmanem je muž, kterého vykázali pětkrát.
Vykázat osobu z obydlí umožňuje zákon v České republice již 11 let. Za uplynulých 11 let vykázali moravskoslezští policisté z domácnosti víc jak 1 300 osob (1 339).
Domácí násilí samo od sebe neskončí. Naopak má nebezpečnou tendenci eskalovat. Ohrožené osoby potřebují včasnou a účinnou pomoc, ochranu a podporu.
K tomuto problému vznikla na policejních služebnách řada poradenských míst. Cílem je zajistit co nejlepší podmínky pro postižené protiprávním jednáním, které na nich páchají jejich nejbližší v domácím prostředí. A také se odehrála spousta kampaní, například „Místo činu? Domov!!“ a vytiskly se speciální materiály pro zvlášť zranitelné oběti – seniory i děti.
O domácí násilí se jedná vždy, pokud jsou přítomny všechny následující znaky.
– Opakování a dlouhodobost – z jednoho útoku jakéhokoli charakteru ještě nelze určit, zda jde o domácí násilí. Může to však být jeho začátek.
– Eskalace – domácí násilí se stupňuje od útoku proti lidské důstojnosti k fyzickým útokům až k závažným trestným činům ohrožujícím zdraví a život.
– Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí na ohroženou osobu a násilnou osobu – domácím násilím nejsou vzájemná napadání, hádky, rvačky, spory, kde je rovné nebo střídavé postavení stran incidentu.
– Neveřejnost – domácí násilí probíhá zpravidla za zavřenými dveřmi bytu či domu, stranou společenské kontroly.
Proč je domácí násilí nebezpečné?
– Je skryté před zraky veřejnosti i státních orgánů.
– Narůstá pozvolna, ohrožená osoba obtížně pozná okamžik, kdy již vztah není bezpečný.
– Lze se před ním těžko bránit, protože ohrožená osoba s násilníkem sdílí řadu společného, a to včetně obydlí, ze kterého nemá kam odejít.
– Má dopad na děti přítomné při násilí, které získávají negativní vzory a považují je za normální.
– Má vzrůstající tendenci – zpočátku se jedná o útoky proti lidské důstojnosti (urážky, vydírání, ponižování), následují útoky proti zdraví (facky, bití, škrcení) a může vyústit a až v útoky proti životu.
Co dělat?
– Pokud se necítíte ve vztahu bezpečně, připravte se na možnosti ochrany pro případ dalšího násilného útoku.
– Zvažte zejména: shromáždění důležitých telefonních čísel pro případ potřeby (známí, policie, intervenční centrum, azylový dům apod.), možnost informování rodiny, přátel či sousedů, kteří by vám v případě potřeby mohli pomoci (například poskytnutím krátkodobého úkrytu).
– Možné únikové cesty v případě násilného jednání, čili nenechat se zavřít v části obydlí bez oken ani východu, ale též kam se lze v takové situaci uchýlit, smluvené znamení pro sousedy v případě ohrožení.
– Vytvořte si bezpečnostní zavazadlo pro případ nenadálého odchodu z obydlí, kde budou uloženy všechny potřebné věci. Jedná se zejména o: doklady (průkaz totožnosti, rodný list, průkaz zdravotního pojištěnce apod.) důležité dokumenty k účtům, k bytu, pracovní smlouvy, rozhodnutí soudu apod., léky, věci denní potřeby pro sebe a případně pro děti (oblečení, hygienické potřeby, hračky) klíče od obydlí, peníze, kreditní kartu, jízdenky. Zavazadlo je možné nechat i mimo obydlí na místě, kde se k němu můžete snadno dostat.
Místa prvního kontaktu ohrožených osob se systémem pomoci:
Policie ČR, obecní/městská policie, přestupkové oddělení obecního úřadu, intervenční centrum, OSPOD, krizové centrum/centrum krizové intervence (pro děti a rodinu), manželská poradna, azylový dům, linka důvěry, praktičtí lékaři, pediatři a další specialisté, nemocnice (včetně sociálního oddělení), záchranná služba.
Komentáře
