TŘINEC Florbalistkám Třince se v novém roce daří. V tabulce druhé ligy jsou o bod za vedoucím Hradcem Králové s obrovským náskokem na třetí Dobrušku. Jejich novou kapitánkou se stala zkušená obránkyně Vladimíra Skalíková.

Slušnou formu jste si přenesly i do nového roku.
Dá se říct, že ano. A těší nás to.

Se Štibořicemi jste nezvykle hrály v nové sportovní hale na Nádražní ulici. Jak se vám tam hrálo?
Už jme tam hrály první kolo a pohár. Asi záleží na každé hráčce. Třeba mě osobně to tam méně klouže, ale s hokejkou se mi na tom povrchu pracuje hůře. Ale doma jsme v hale STaRS. Tady trénujeme, hrajeme většinu zápasů.

V tom posledním jste přišly o zraněnou spoluhráčku. Zranění ji přivodila protihráčka?
Markéta Janíková má po dlouhé rekonvalescenci. Možná se jí obnovilo zranění kolene. Ani přesně nevím, jak se to stalo, jestli náhodou nešťastně upadla.

Před sezonou se vaše družstvo obměnilo. Je teď silnější než bylo?
Některé hráčky jsme ztratily, ale na druhou stranu si myslím, že jsme posílily. Nepřipadá mi, že bychom byly horší. Tréninky jsou ve velkém tempu, jsou rychlejší a silovější, takže podle mě jdeme dopředu. A posily nám v tom pomáhají.

Nastoupila jste s kapitánskou páskou, která doposud patřila Petře Bieleszové.
Po novém roce jsem byla zvolená kapitánkou do konce sezony. Dosavadní kapitánka Petra zjistila, že se potřebuje soustředit především sama na sebe a že nechce usměrňovat celé mužstvo.

Takže ke všemu si teď něco málo řeknete vy.
Snažím se o to. Každá z nás má v družstvu svou roli. Ale jinak se nic nezměnilo, fungujeme pořád stejně.

S florbalem jste začala v Havířově. Jak se vyvíjela vaše kariéra?
Začala jsem v šestnácti letech. Dotáhla jsem to až do extraligy, kterou jsem hrála čtyři roky. Začínala jsem v Torpedu Havířov, kde jsme hrály nižší soutěž. Poté jsem šla na hostování do extraligového FBC Ostrava a pak na tři roky do Vítkovic, které rovněž hrály extraligu.

Osud vás zavál do Třince, přesněji řečeno dol Nýdku.
Než jsem se sem přestěhovala, zranila jsem se a vrátila se do Havířova. Znovu jsem tam založila ženské družstvo, protože ženy se rozpadly. Rok jsem působila v extraligovém celku Elite Praha a až potom jsem se přestěhovala do Nýdku. Do Havířova to bylo daleko, tak jsem zvolila Třinec.

Třinec má velké ambice, je to tak?
Ano, určitě bychom chtěly bojovat o extraligu. Směřujeme k ní a myslím, že úspěšně. Čeká nás ale ještě hodně práce.

Komentáře