Dům těšínských kněžen prochází náročnou rekonstrukcí

JABLUNKOV Jedno z nejstarších stavení na Jablunkovsku – památkově chráněný Knížecí dům ze 16. století – v rámci proměny na Muzeum Trojmezí nyní prochází náročnou rekonstrukcí, která zahrnuje rovněž sanaci vlhkého zdiva, narušených krovů a střechy.

Projekt proměny Knížecího domu na Muzeum Trojmezí získal dotaci ve výši 46,5 milionů korun, přičemž necelých 28 milionů korun Moravskoslezský kraj vyčlenil na realizaci stavby, tedy na samotnou rekonstrukci historického měšťanského domu, ve kterém budou po rekonstrukci umístěny výstavní prostory muzea. Ve dvou nadzemních podlažích se budou nacházet expozice muzea s příslušným zázemím pro pracovníky a konferenční místnost. Rekonstrukce objektu zahrnuje rovněž sanaci vlhkého zdiva a sanaci krovu.

V květnu Moravskoslezský kraj, jakožto zadavatel zakázky, vyhlásil výběrové řízení na zhotovitele stavby, v září podepsal smlouvu z ostravskou firmou Bystroň Group (řízení se zúčastnilo šest firem). Zpracování a odvozem desítek tun odpadu byl pověřen subdodavatel – společnost Smolo.  – Jedná se především o směsný stavební odpad, stavební sutě a izolační materiály – upřesnila Eva Konečná  a dodala, že specializovaná odpadová skupina v minulosti spolupracovala například při rekonstrukci Kotulovy dřevěnky nebo bývalých tiskáren a papíren v historickém jádru Českého Těšína.

Zhotovitel má na rekonstrukci renesančního domu 450 dní.

Trocha historie:

Řadový městský dům poblíž jablunkovského náměstí je hodnotný zejména architektonicky – dochovalo se zde renesanční jádro a starobylé klenby, i když původní podloubí je už bohužel zazděno. V zadní části budovy měl od roku 1873 sídlo okresní soud (Bezirksgericht) a od roku 1911 zde bylo též vězení, obojí až do doby, než byly instituce přestěhovány do nové budovy.

Zajímavý je dům i proto, že se k němu vážou osudy dvou šlechtičen. Tou první, která  v domě pobývala ve druhé polovině 16. století, byla kněžna Kateřina Sidonie, druhá manželka těšínského knížete Václava III. Adama (vládl v letech 1545–1579).  Proslula jako chovatelka koní a pro své výborné jezdecké i lovecké schopnosti byla srovnávána s bájnými amazonkami. Podle legendy byl dům za jejího života spojen s nedalekým kostelem podzemní chodbou, kterou prý Kateřina Sidonie chodívala na bohoslužby. Tou druhou, která v domě žila v polovině 17. století, byla poslední těšínská Piastovna Alžběta Lukrécie, dcera knížete Adama Václava a Alžběty Kurlandské. V Jablunkově našla azyl v roce 1642, když Těšín obléhala švédská vojska. Získala si zde autoritu mimo jiné tím, že potvrdila jablunkovským řemeslníkům podobné svobody, jaké měli těšínští.

Foto: Dorota Havlíková

Komentáře